Kojení a zubní kazy

Marketing postavil proti sobě kojící a nekojící ženy. Kojící ženy neznale vysvětlují tím nekojícím, co by měli udělat jinak, aby kojit mohli. No a nekojící si každou dobře míněnou radu o podpoře kojení vykládají útokem na sebe.

Mateřské mléko( MM) 
je šité na míru každého jedince. Co se sacharidů týče, obsahuje mléčný cukr laktózu a 200 druhů oligosacharidů.

Umělé mléko( UM) 
se vyrábí z kravského mléka nebo sóji a obsahuje přidané cukry. Mezi Sacharidy v nutriční tabulce se řadí jak laktóza, glukóza, tak maltodextrin a oligosacharidy.

  • Laktóza – mléčný cukr z kravského mléka je hlavním cukrem. 
  • Glukóza – nepatrné množství. 
  • Maltodextrin v UM částečně nahrazuje Laktózu. Jelikož je laktóza o něco sladší než maltodextrin, používá se místo ní právě maltodextrin, který snižuje sladkost mléka. Postupně si tak děti zvykají na méně sladkou chuť. Jako maltodextrin se používá kukuřičný, který je bezlepkový. 
  • Oligosacharidy. 

Prořezávání zubů

Přibližně od 4.měsíce se prořezávají první zuby a to  řezáky a následují čtyřky( 1.stoličky). Jsou to zuby, které jsou jako první vystaveny bakteriím v ústech a můžou se rychle a nepozorovaně zkazit. 

Proto je důležité si hlídat prořezávání zoubků a to tak, že rodič u miminka „čistí „dásničky s dětským kartáčkem s hebkými vlákny a kontroluje denně pusinku .

Když se mléčný cukr smíchá s ovocným nebo hroznový cukrem, vzniká lepivý sirup v kterém se dětské zuby „koupou“ do doby, kým se odstraní kartáčkem. Sladké mateřské mléko obsahuje mléčný cukr Laktózu a dalších 200 oligosacharidů. Příkrmy z ovoce a obilovin obsahují taky cukr, jsou zdrojem komplexních sacharidů. Cukry děti přijímají dennodenně v jídle a co se týče čištění zubů, to by mělo probíhat u kojených dětí minimálně jeden, dvakrát krát denně. Kdy rodič důsledně odstraní ze zubů zubní plak. 

Těžko můžeme očekávat od kojících matek, aby utírali „gázičkou“ zoubky po každém kojení. To není prakticky možné a už vůbec ne motivační, hlavně v noci, když se miminko napije a konečně usne. Matky kojených dětí by měli minimálně jednou  denně odstranit zubní povlak ze zoubků dětským zubním kartáčkem. 

NE gázičkou, NE gumeným/ silikonovým prsťáčkem, ale hned od začátku dětským zubním kartáčkem s měkkými vlákny. 

Zubaři doporučují čistit zoubky ještě před prořezáním, aby se rodiče naučili manipulovat s kartáčkem v pusince miminka a s prořezáním prvních zoubků už věděli jak efektivně na to. 

Zubní pastu u kojenců nepoužíváme. 

Na první preventivní prohlídku jdeme po skončení šestinedělí. 

Jdeme se pochlubit s miminkem 😘 a vyslechnout si rady dětského zubaře – pedostomatologa. 

Zubaře pro dítě nehledáme až v době problémů se zhnilými zuby, kdy dítě trpí bolestí. 

Zubní kaz je kauzální onemocnění, víme přesnou příčinu a tou jsou kyseliny produkující bakteriemi v zubním plaku. 

Prevencí je správné odstranění zubního plaku.  A v tom očištění nám pomůže jedině zubní kartáček. Dítě je v ústní hygieně závislé na rodičích. 

Skvělé výsledky s ústní hygienou dětí mají rodiče, kteří mají odsanovaný chrup a umí správně používat různé pomůcky ústní hygieny( ruční kartáček, sólo kartáček, mezizubní kartáčky). 
Zuby mají bez kazů, dásně bez zánětu a dech bez nepříjemného zápachu. 
Rodič, který ovládá správnou techniku čištění , dokáže dobře vést i své dítě k tomu, aby mělo zuby bez kazů. 

Zubní kaz postupuje rychle
Zuby lze bez čištění zničit za několik týdnů. 
Dobrou zprávou je, že bílé skvrny – demineralizaci lze zvrátit pravidelným čištěním zubů. Na zastavení kazivých lézí pomůžou různé zubní přeparáty, které se aplikují na perfektně vyčištěné zuby. 
Přes zubní plak přilepený na zubech nepronikne ani zubní pasta, ani remineralizační prostředky, proto zub musí být prvně čistý a až pak ošetřený. 

Kdyby měli zuby mezi jídlem 3 nebo 4 hodinovou pauzu, mohlo by dojít k přirozenému procesu opravy minerálů ze slin – remineralizaci. 
U kojených dětí na požádání je toto velmi těžké dodržet. Tady žádné pravidelné 3 hodinové intervaly neexistují, když se dítě chce napít nebo přitulit, tak je na prsu klidně každých 30 minut. 

Jsou různé publikace z osmdesátých let., které zkoumali vlyv laktózy a laktoferinu v mateřském mléce na zuby a hodně maminek se na ně odvolává. 

Rugg-Gunn et al (1985) 
Kazotvorní bakterie Streptococcus Mutans nedokážou laktózu využít tak rychle jako glukózu. 

Brams a kol.(1982) a Gardner a kol. (1977)
Laktoferin, protein v mateřském mléce ničí bakterie Streptococcus Mutans. 

A další… 

Zkusme se společně víc zamyslet nad problematikou zubního plaku
Zubní plak se začíná tvořit několik hodin po vyčištění zubů.
Kdybychom si 1 den zuby nevyčistili a zubní plak kartáčkem neodstranili,  zuby se nám nezkazí, jenom nám bude smrdet z pusy, protože bakterie se množí a zbytky jídla „hnijí“ v mezizubí. 

Situace se mění, když kartáček nevememe do ruky několik dnů, týdnů a zubní plak se organizuje. 

Stává se z něho nebezpečný ORGANIZOVANÝ PLAK plný různých kmenů bakterií. A ty produkují kyseliny, které rozežírají zubní sklovinu až vznikne do zubu díra. 

Skvělý zubař Dr. Jiří Nožička, který kouká na pacienta komplexně a vidí souvislosti, hezky a jednoduše vysvětluje, jak je to se zubním plakem a MM. 

Vysvětluje pro představu, že organizovaný zubní plak vypadá jako nekolikapatrový panelák, kde na každém patře bydlí jiný kmen bakterií. Mateřské mléko nemá šanci se dostat přes organizovaný plak a zabíjet všechny  bakterie, tak jako to nedokáže ani dezinfekční ústní voda. Jedině kartáček dokáže mechanicky odstranit lepivý zubní povlak, plný kazotvorních bakterií. 

Je na každém rodiči jak se rozhodne a čemu bude věřit. 
Rodiče jsou zodpovědní za své dítě a jejich ústní hygienu. 
Hlavně ať dítě netrpí bolestí. 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.